Čarovný Bajkal

Místo prokletých Bolších Kotů jsme se tedy rozhodli udělat odpolední výlet podél pobřeží. V informačním centru nám tu cestu nedporučovali, protože je nebezpečná, což bylo přesně to, co jsme chtěli slyšet. V Rusku se dá najít spousta krásných koutů přírody, ale musíte nejprve dojít na nejvzdálenější místo, kam lze dojet autem a pak ještě 500 metrů (to je průměrný akční rádius ruského mastňáka).

Listvjanská jakože promenáda se mění v prašnou cestu, procházíme kolem zchátralých lodních dílen (z hlediska urbexu nezajímavých) a pak už šlapeme po pěšině kolem pláží. Na plážích se opaluje spousta turistů, ale do vody leze málokdo. Není divu, i v létě je voda v Bajkalu ledově studená. Cesta je stále užší a skály kolem strmější, což funguje jako efektivní filtr na mastňáky a mototrampy; později i na polodrsňáky, co zatnou zuby a jdou dál s vyhlídkou, že se cesta za nejbližším ohybem zlepší (doufají marně). Zkrátka po kilometru jsme už zůstali sami, jen strmá propast, jezero a ztepilé sibiřské borovice, jimž zde honosně říkají kedr.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>