Jak se zřídit na Čínské zdi

Autostop: Mu-tchien-jü 18:00 – Chuaj-žou 18:30
Bus 916: Chuaj-žou 18:40 – Peking Tung-č’-men 20:15

Náš plán byl prostý. Vylézt na Čínskou zeď a jít po ní na jihovýchod až k sousednímu rekonstruovanému úseku v Mu-tchien-jü a tam sejít dolů. To bylo nutné, protože jet dvakrát do Číny a nevidět Čínskou zeď v klasické rekonstruované podobě, to je jak jet do Thajska a neokusit rozkoš od místních krasavic.

My jsme zvolili východní výstup na Zeď, který byl nejblíž k Mu-tchien-jü. Po hlavní silnici dolů až k altánku, a tam po betonové silnici doprava. Silnice končí na parkovišti, dále vede pěšina do sedla, kde konečně narazíme na zeď. O zeď je opřený bytelný žebřík a zanedlouho se vynoří i bábuška, které ten žebřík patří a žádá za jeho použití 5 ¥ na osobu.

Čínská zeď je tu opravdu divoká. Někde se zachovaly zbytky dlážděných schodů, které se však plně přizpůsobovaly terénu, takže v některých místech byly nechutně strmé. Jinde byla zeď obnažená až na kamenné jádro. A v těch nejstrmějších úsecích zeď úplně chyběla a my museli lézt po skále. Časový plán se vůčihledě hroutil, na druhou stranu představa, že ty skály bychom měli zlézat ještě podruhé zpátky, byla dostatečnou motivací, že jediná cesta je vpřed.

O zábavu se nám průběžně staral místní hmyz – pěticentimetrové stonožky vykukující z každé škvíry a cikády, které si na nás bezstarostně sedaly. Přesvědčit Kač, že cikády neštípou, nekoušou ani nepíchají, bylo nad moje síly. Aspoň že komáři a ovádi si dali pokoj.

Před námi je nejvyšší vrchol hřebene a já Kačku ubezpečuji, že za ním už je Mu-tchien-jü. Jistý jsem si tím zdaleka nebyl, ale musel jsem ji nějak motivovat :-) Kač tam viděla siluety lidí na ochozu bašty, takže by to mohlo být ono.

Ze siluety se nakonec vyloupl další vybírač žebříkovného. Mu-tchien-jü to nebylo, ale stav zdi se znatelně zlepšil a skončily strmé horolezké úseky. Teprve pozdě odpoledne jsme dorazili ke stánku, na kterém se skvěla cedule Water&snack: the last chance for 10 km a za ním konečně začala Zeď jak ji znáte z prospektů, s dlažbou, udržovanými schody a pečlivě vyvedeným cihlovým cimbuřím. Turistů už tu bylo pomálu, protože čínský turista je ranní ptáče a 6 hodin odpoledne je pro něj už pozdě večer.

Pozdě večer bylo i pro autobusáky, z Mu-tchien-jü už nic nejelo. Vzali jsme zavděk stopem, který sice prvně chtěl do Chuaj-žou podobnou dardu jako taxikáři, ale byl ochoten smlouvat a jít ani ne na polovinu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>