Mongolsko není Rusko

R 362: Irkutsk 22:10 – Nauški 13:45 (2. den)
364: Nauški 18:50 (irkutský čas) – Süchbátar 18:36 (mongolský čas)
264: Süchbátar 21:05 – Ulánbátar 6:10 (2. den)

Za Ulan-Ude odbočujeme z Transsibu na Transmongolskou magistrálu. Transmongolská magistrála je v reálu neelektrifikovaná jednokolejka, v čele vlaku nás střídá polovina dvojčete 2ТЭ10М a rychlost klesá na 60 km/h. Pryč jsou nekonečné sibiřské lesy a my projíždíme náhorní stepí už tolik podobnou Mongolsku. Okolo trati je množství chátrajících průmyslových konstrukcí, které na rozdíl od zbytku Ruska nejsou utopené v plevelu, neb ten je tu důkladně spásán všudypřítomými kravami.

Vlak končí v pohraniční stanici Nauški, ale veze přímý kupejnyj vůz do Ulánbátaru. Přímý lístek do Ulánbátaru je dost drahý, jako ostatně všechny mezinárodní lístky z Ruska, a tak plánujeme přejet hranice taxíkem. Taxikář ovšem vyplácl ještě nekřesťanštější cenu, naštěstí se nám v pokladně podařilo sehnat přeshraniční lístek Nauški–Süchbátar do onoho přímého vozu. Přímý vůz je plný západních baťůžkářů, kteří nejsou takoví škudlilové jako Češi, ale do našeho kupé si přisedá mongolský pár, který rozděluje přeshraniční jízdenky stejně jako my a ubezpečuje nás, že v Süchbátaru není problém sehnat i na poslední chvíli lístek dál do Ulánbátaru.

Přímý vůz čumákuje v Nauškách pět hodin, pak si pro něj přijede lahvově zelený mongolský sergej a takto s jedním vagónem přejíždíme hranice.

Mongolsko bylo dlouhá léta železnicí nepolíbeno, teprve v roce 1949 postavili Sověti Transmongolskou magistrálu vedoucí zhruba severojižním směrem z Ulan-Ude přes Ulánbátar do Číny. Z této páteře odbočuje pár odbočných tratí, pak tu je ještě odbočka z Transsibu do Čojbalsanu na severovýchodě Mongolska, bez propojení se zbytkem mongolské sítě, a to je z mongolských železnic vše. Vozový park je v plné míře dědictví po SSSR.

V rámci dobré orientace pro cizince by na süchbátarském nádraží měl vlát obří transparent Bacha, teď už nejsi v Rusku! Šotouše, který přijede ze severu, to hodně mate – vlaky plusmínus stejné jako v Rusku, všude azbuka, ale přes to všecko je Mongolsko úplně jiná země. Pár dříve narozených Mongolů umí trochu rusky, pár mladších umí pár slov anglicky, většina však umí jen mongolsky. Tytam jsou upravená a načinčaná ruská nádraží, ale tytam jsou také pomalé byrokratické bábušky v pokladnách, které obslouží zhruba jednoho zákazníka za čtvrt hodiny.

  • Jízdní řád a ceník mongolských vlaků je na ubtz.mn, byť pouze v mongolštině. Ceny jsou skoro poloviční oproti Rusku. Za povlečení se platí zvlášť, 2000 MNT do kapsy provodnice.
  • Vozové třídy mongolských drah jsou jsou podle ruského vzoru: nijtijn=obščij, untlagyn=plackartnyj, tasalgát=kupejnyj.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>